Den svatého Patrika v nejstarším městě Irska, Waterfordu, během globální pandemie
Název článku zní asi dost apokalypticky, ale nebojte, všechno dobře dopadlo! Chtěla bych se podívat zpátky na předešlé roky a zároveň porovnat moje zkušenosti s letoškem. A taky mám pro vás spoustu super fotek, so keep reading.
Patrik se odehrává každý rok 17. března. Což třeba letos bylo fajn, protože jsem měla volno uprostřed týdne. Patrik taky v Irsku vykopává státní svátky – od začátku ledna do půlky března bez svátků je to fakt štreka. Co se historie týče, tak do té se pouštět nebudu #sorryjako – od toho máte Google.
Můj první Patrik
Facebook mi prozradil, že můj první Patrik byl asi až na jaře roku 2013 (co jsem dělala do té doby nevím). Pamatuju si, že bylo slunečno ale celkem zima a průvod měl zpoždění. Nakonec jím procházelo hodně moc skupinek – od samotných Irů (ať už děti dělající karate, nebo místní skauty, přes dospělé) až po etnické skupiny. Vizuálně to zas taková paráda nebyla, ale asi nemůžeme mít všechno. Kromě průvodu mi ale přijde, že se ve Waterfordu jinak nic moc na Patrika neděje (drinking sessions v hospodách nepočítám).
Přesto si pamatuju, že jsem tenkrát odcházela dojatá? I když to byl jen průvod, tak v tom byla jakási hrdost na jejich původ a něco to ve mně zanechalo. Od té doby jsem se ale na žádný průvod podívat nešla. Většinou to bylo, protože počasí stálo za starou bačkoru a mně se nechtělo, nebo už jsem ten den měla něco jiného HashtagPriorities
Patrik za doby koronavirové
Zajímavé je, že v roce 2019 jsem díky práci byla během Patrika v Dublinu, ale taky jsem ten den nešla. Byla jsem nemocná. O rok později se žádný Patrik nekonal a všichni víme proč. Nicméně jak se říká – všechno zlé je pro něco dobré. Vypadá to, že města měla ten rok opravdu přemýšlet a přijít s náhradním skvělým programem. V rámci možností.
Korona pořád není pryč, a proto se nemohl nikde pořádat žádný průvod. Všechna velká města ale převedla průvod do online podoby. Jak to dopadlo nevím, nekoukala jsem. Dneska fakt bylo moc hezky na to, abych seděla odpoledne u počítače. A pokud si říkáte, že průvod není nic pro vás, tak vás asi zaujme druhá část programu – zelené osvětlení po celém městě. Nebo jako mě to teda zaujalo.
Osvětlení budov byla většinou jen záležitost čistě v Dublinu – přišli s tím před pár lety o Vánocích a ty pitomé roztomilé vločky hýbající se na ikonické historické budově prostě vypadají skvěle. Jestli mě sledujete na Instáči, tak víte, že letos se projekcí dočkal i Waterford.
Naštěstí někdo dostal nápad to o Patrikovi zopakovat, ale ze čtyř památek udělat asi 4x víc. Jak můžete vidět na úvodní fotce – máme projekce (hýbající se trojlístky prosím pěkně), budovy nasvícené zeleně a taky loďky v přístavu! Nehledě na to, že všechna ta zelená a pouliční lampy dohromady tvoří vlajku Pobřeží slonoviny v odrazu řeky haha
Na druhou stranu je fajn, že i během pandemie si skoro všichni můžou tuhle výzdobu užít. My tu totiž nesmíme víc jak 5 km od domu a Waterford má radius 5 km haha takže i lidi, co bydlí mimo město pořád můžou dojít do města a pokochat se zelení. A ten kdo nemohl, tak o nic nepřišel – město všechno zdokumentovalo (ale #sorryjakopodruhé, v tomhle článku jsou jen mé fotky).
Myšlenky na závěr
Všechny ty budovy vás asi nic neřeknou, pokud jste ve Waterfordu nikdy nebyli, ale věřte mi, že je to hrozně moc fajn pohled, hlavně po tom všem, čím jsme si za poslední rok prošli. Opravdu doufám, že to není poprvé a naposled jako jakási záplata za Covid.
Jinak ještě na okraj, když už jsem ten Dublin zmínila – tam se inspirovali u sousedů a předvedli dronovou show a vypadalo to náramně:
