Jak daleko se dá zajít při editování fotek?
Dneska jsem se rozhodla zameřit na téma, které většině z vás asi moc neřekne. Myslím si, ale že by mělo zajímat hlavně ty z vás, kteří na Instagramu sledují velké cestovní profily.
Je to pár týdnů dozadu, co mě začal iritovat styl, jakým tyhle velký profily editovaly svoje fotky. Jestli si náhodou někdo vzpomínáte, tak referuji k té oranžové „mlze“ na fotkách. Byl to zase nový trend v úpravě fotek a bohužel spousta profilů se toho chytla, takže můj IG feed nakonec vypadal jak pomeranč.
Tenkrát jsem o tom chtěla natočit Storíčko, ale jeden super irský fotograf mě předběhl a postnul o stejném problému na svůj IG. Musím říct, že jsem byla ráda, že si toho všimnul i někdo více zkušený, co se fotografování a editování týče.
Mark taky v jednom z jeho komentářů vyjádřil názor, se kterým naprosto souhlasím a to, že fotka by se měla upravovat jako jednotlivec a ne podle toho, co je zrovna trendy. Tím se dostávám k aktuálnímu stylu, který mě irituje nyní a to jsou presety.
Preset je soubor, většinou v programu jako Photoshop nebo Ligthroom, který si vytvoříte a tento soubor pak obsahuje jistá nastavení, co se editování fotek týče. Jednoduše, jakmile máte vytvoření preset, uložíte si ho, tak ho pak jednoduše můžete nahrát na jakoukoliv fotku. V podstatě se jedná o filtr, který si sami vytvoříte. Nebo si tento preset stáhnete odněkud z internetu (spousta velkých profilů nabízí své „filtry“ za menší poplatek).
Účtů, co přesně něco takového používají existuje nespočet. Některé sleduji sama, protože se na ten preset ještě dá dívat a pořád tak nějak člověk dokáže vidět originál fotky. Na druhou stranu spousta účtů má čtyři presety – jaro, léto, podzim, zima. Schválně si projděte své oblíbené účty a určitě si všimnete, že mají třeba patnáct až dvacet stejně zbarvených fotek za sebou. Na některých to není tak výrazné (obvykle v létě a v zimě, kdy je modrá a bílá už základem samotné fotky). Horší to bývá na podzim, kdy je fotka buď úplně morbidní bez toho, aby originál byl focený během zamračeného dne, nebo je celá oranžová. Tentokrát se bavíme o echt oranžové.
Když vidíte už upravenou fotku, tak vás to asi ani nenapadne. Jen si řeknete „Jéé, tam je to pěkný!“. Nedávno se ke mně donesly originály fotek a je smutné vidět, že tak pěkná kompozice si po úpravě neodnese ani jednu originální barvu.
Tak se ptám – kam až zajde úprava fotek? Co bude dalším edit trendem na Instagramu? Jsme tak posedlí lajky a dokonalostí, že úplně vymazáváme originál?
Focení a úprava fotek jako takových je určitě nejen řemeslo, ale hlavně umění. Věřím, že každý, ať sebelepší fotograf, je umělec a svými fotkami a úpravami na nich se snaží něco vyjádřit. Zajímalo by mě ale, co se tak snaží vyjádřit fotograf, který dvacet fotek upraví úplně stejně tím, že na ně hodí stejný filtr, který sice vypadá pěkně, ale zabíjí originalitu nejen vyfocené lokality, ale i samotné fotky.
Osobně jsem se nedávno začala chytat oblíbeného IG theme – nebo-li ať vám barvy fotek na vašem IG ladí. Nepoužívám ale presety, ani filtry na Instagramu. Každou fotku upravuju nezávisle na ostatních a pak podle stejných nebo podobných barev tvořím řadu, kterou sdílím s mými sledujícími. Nedokážu si představit, že bych všechny fotky, i kdyby ze stejné lokality, upravila úplně stejně a tím zabila jejich výjimečnost.
Pokud máte zájem – zde je můj Instagram. Momentálně na něm sdílím fotky z mých článků zde, v budoucnu se ale zase vrátím k mému sdíléní by heart.
Fotka v úvodu je moje – z mého výletu do Garmisch-Partenkirchen. Je to taky jediná fotka, kterou jsem někdy natolik upravila, že jde vidět viditelný rozdíl mezi originálem a editovanou verzí. Je to také nejspíše jediná fotka, do které jsem zakomponavala barvu, která v originále není (oranžové mraky.. zase ta oranžová).
