Happy New Year s Kodaline!

Vracíme se v čase! Chci tento blog začít pěkně od Nového roku, jo – od 1.1.2018 a k tomu patří i Silvestr v Dublině. Normálně sedím na Silvestra doma (ne, nesleduju TV Hovna), loni jsem pro změnu šla do hospody, kde mi svině asi dávali málo vodky do džusu, protože jsem po sedmi sklenicích ani nebyla připitá. Žádná sranda.

Pro rychlé shrnutí – na Kodaline jsem chtěla už dlouho, ale upřímně, i když jsou to Irové, tak tu ani moc nevystupují. Na konci loňského roku jsem zjistila, že budou hrát na Silvestra v Dublině spolu s dalšími irskými kapelami (Keywest a Hudson Taylor – ani nevím, kterou z nich doporučit víc) a snažila jsem se překecat irského známého, aby taky šel.

No, můj milý Ir se na mě vykašlal jako vždycky, ale v té době už mi to bylo šumák, protože jsem lístky na tento koncert vyhrála. Jup, moje první výhra v Irsku po sedmi letech. A bráška měl druhé Vánoce, protože koho jinýho bych vzala jinak s sebou, že jo?

Koncert se odehrával uprostřed města, na hlavní silnici z centra na letiště, hned u Custom House (což je bůhví co, ale vidět u této historické budovy stánky s párkama a pivama bylo prostě surrealistické i na mě). Dublinem protíká řeka Liffey a k našemu „nadšení“ byla stage postavená hned u ní. Brutálně jsme zmrzli a Kodaline neviděli celý, ale ta půlka setu stála za to. O půlnoci začali týpci na hoverech svou show na řece, takže kromě omrzlin jsme si odnesli i mokrý bundy .. perfect.

Jsem ale ráda, že jsem měla možnost tohle zažít a konečně slyšet Kodaline naživo (it’s been 84 years .gif) a porovnat Dublin během Silvestra a zbytku roku (furt stejnej).

Jo, fotky ohňostroje nejsou kdejaký, vůbec jsem ho nečekala, protože ty bývají v Irsku normálně zakázaný, takže to byl plot twist jak Esmeralda.

Skoro všechny fotky jsou focený na můj Canon PowerShot s mýma omrzlýma prstama, Temple Bar, Trinity College a ranní Watik vznikli starým mobilem (Asus Zenfone 2).