Živě: Gabrielle Aplin aka moje první koncertní foto akreditace v ikonickém Whelans
V dubnu se na mě usmálo štěstí a já tak na začátku května oficiálně fotila můj první koncert v ikonické dublinské venue Whelans a to pro britskou umělkyni Gabrielle Aplin.

On ten Instagram občas k něčemu je. To si takhle scrolluju feedem v dubnu a vyskočí na mě doporučený post, kde label nabízí foto akreditace na nacházejí turné Gabrielle Aplin. V popisku jsem viděla Dublin a byl o víkendu, tak jsem podle instrukcí zanechala komentář a asi za dva tři týdny mi přišla zpráva, že jsem byla vybrána yay
Gabrielle Aplin ani její label jsem neznala, ale samozřejmě jsem si před koncertem poslechla pár písniček. Gabrielle má skvělý hlas, který doprovází na kytaru. Na Instagramu má skoro 200 tisíc sledujících, takže lidem se to určitě líbí.
Koncert se odehrál v sobotu 2. května v dublinském Whelan’s, kde už jsem byla několikrát na koncertech (vy si naposledy můžete pamatovat Sarah Kinsley). S foto akreditací jsem měla nárok na volný vstup, předskokany a tři první písně Gabrielle. Po tom už jsem focení dovolené neměla, ale mohla jsem zůstat do konce koncertu.
Nebudu lhát, bylo cool přijít ke vchodu a říct, že moje jméno je na listě. Doufala jsem, že mi dají lanyard, ale dostala jsem velkou nálepku. Tu jsem si nalepila na hruď, aby náhodou nikdo nic neřekl a vydala jsem se hledat nejlepší místa k focení.
Whelan’s je fajn, ale mezi pódiem a publikem nejsou barikády a protože jsem nechtěla zůstat do konce koncertu (nic proti Gabrielle, jen jsem v té době víc poslouchala house a techno), tak jsem se rozhodla necpat do první řady. Prý se takhle ve Whelan’s normálně fotí.
Venue má i balkón, ze kterého byl ze začátku výhled, ale protože byl koncert vyprodaný, tak se vršek také nakonec zaplnil. Předskokany jsem fotila ze schodů vedle sound inženýra a z balkónu. A poté jsem se přesunula na jednu stranu pódia k merchy, odkud byl prima výhled a tam taky vznikla moje oblíbená fotka Gabrielle.
Předskokani byli dva – Lewis Watson a Alfie Hudson Taylor (s bratrem kdysi měli skupinu Hudson Taylor a já je poslouchala). Oba hráli na akustickou kytaru. To mi dost kazilo plány, jsem totiž zvyklá fotit akce a hlavně lidi na continuous (takových těch hodně moc fotek, když člověk zmáčkne spoušť), ale můj foťák u toho cvaká a nejde to vypnout. Takže jsem to musela časovat, když víc zvedli hlas a víc uhodili do strun. Sranda. Alfie dal i jednu starší písničku od Hudson Taylor a to mě potěšilo. Ukázka dole ve videu.
Poté přišla na řadu Gabrielle a já začala u merche, po první písni jsem se přesunula na schody a po druhé pak pomalu k východu. Mám tak tři různé pohledy a jsem docela spokojená. Bohužel jsem v té době ještě neměla nový objektiv, takže všechno odpracoval 50mm a můj Sony foťáček. Další “problém” byl, že všichni hráli na kytaru, takže museli stát na místě u mikrofonu a takové fotky nejsou moc fun. Gabrielle z nich byla nejvíc expresivní a nakonec se mi u všech třech podařilo něco vymyslet. Co se Gabrielle týče, i přesto, že jsem nebyla ideálně naladěná na její hudbu, tak mě oslovil její hlas a naprosté charisma. Má úžasný smysl pro humor a hned jsem chápala, proč ji mají lidé tak rádi (mimo její hudbu). Plus na stojánku na mikrofon měla keffiyeh (u nás známé jako palestina).
Po koncertě jsem zjistila, že ten label není random, ale patří Gabrielle, což pro mě znamená ještě víc. Jsem fakt moc ráda za tuhle zkušenost a snad se zase někdy zadaří, protože získat oficiální foto akreditaci na pořádné koncerty je opravdu těžké. Proto si tohoto opravdu vážím a je skvělé, že Gabriellin tým dal šanci i menším fotografům po celém turné.


