Retro Cannonball 2026 aneb moje první focení aut
Víte, že většinou fotím výlety, koncerty a tak, ale v červnu jsem se rozhodla zkusit nafotit auta.
Do Waterfordu nám poprvé přijeli z Cannonball. To je událost, která se pořádá na podporu charit – každý rok a asi i každá trasa podporuje jinou charitu. Tato akce v červnu darovala peníze charitě Ronald McDonald House. Ta pomáhá rodinám, které mají děti dlouhodobě nemocné nebo hospitalizované tím, že rodině poskytne zázemí.
Cannonball má dvě akce – moderní luxusní auta jako třeba Lamborghini a retro auta, která přijela k nám. Myslím, že tohle je čistě irská záležitost, protože auta vždy vyjíždí z nějakého bodu v Irsku. A trasu mají naplánovanou s přestávkami v různých částech Irska, aby se místní mohli pokochat auty a přispět na charitu.
Pokaždé je to jiná trasa. Moderní auta ve Waterfordu ještě nebyla a retro auta tu byla poprvé. Počasí se na ten den celkem vydařilo, tak jsem si zašla do města, kde se celá akce odehrála. Auta měla přijet v 5 odpoledne, zaparkovat na náměstí asi na hodinu a pak odjet k jednomu místnímu hotelu. Well, měli skoro hodinu zpoždění a na náměstí zůstaly asi půl hodiny. Co mě ještě mrzelo bylo, že prý měli mít s sebou brazilské tanečnice, ale asi je nakonec používají jen k moderním autům.
K náměstí vede pěší zóna, tu organizátoři ohraničili železnými barikádami, za které se postavili lidé, aby sledovali vjezd všech aut. Já prvně přemýšlela, že se postavím na začátek, protože k němu vedl kopec (tzn. auta jela z kopce), ale protože hned pod kopcem zatáčeli na náměstí, tak jsem si říkala, jestli na sebe nebudou ty auta moc namáčknuté. Nakonec jsem si stoupla víc k náměstí – mám tak na fotkách kromě aut lidi, stromy a celkem i hezkou budovu v pozadí.
A bylo to dobré rozhodnutí, protože některá auta se na sebe cpala a jiná zastavila přede mnou, aby řidič a spolujezdec mohli vodními pistolemi postříkat diváky. Jeden řidič taky schválně zadriftoval až mi málem utrhl uši a po sobě zanechal stopy pneumatik. Počasí se ten den honilo – mezi šedým nebem a občasným sluncem se světlo z kapot aut odráželo celkem fest. Já si doma zapomněla filtr na můj objektiv, takže jsem pak vše upravovala ručně v Lightroomu 🤡 v tuhle chvíli jsem fotila především celá auta a pokud byl čas, tak i nějaký detail. To jsem fotila na můj 18-135 mm objektiv a aperture asi f8.
Po příjezdu všech aut do cíle se diváci rozutekli auta prohlédnout. Naše náměstí je malé a určitě se nepoužívá jako parkoviště, takže skoro sto aut na sebe bylo nalepené nárazníky. Dost blbě se to fotilo. Vím, že se mi nějaké fotky povedly, ale kvůli malému místu a hodně lidí a hlavně ve finále nedostatku času, jsem toho moc nezvládla.
Zkoušela jsem fotit detaily – vnitřky aut, kliky, zajímavé nálepky, světla zepředu a zezadu i s nápisem značky auta nebo třeba křivky. U některých aut byly tyto atributy největší. Na tohle jsem si změnila objektiv na 24-70 mm a fotila na největší f2.8. Bohužel jsem nestihla všechny auta a nakonec jsem běžela na nábřeží, abych ještě stihla, jak odjíždějí k hotelu.
V tomhle případě nejsem spokojená s fotkami ze dvou důvodů – byl opar, takže nebe bylo převážně bílé a část nábřeží u řeky prochází konstrukcí, takže všude je železné oplocení. Skvělé místo na fotky. V době upravování fotek se ale na Instáči objevil další trend a to tzv. pixel stretching. Hned jsem si ho na pár těchto fotek vyzkoušela a zakryla tak škaredé pozadí na nábřeží.
Nakonec mi to nedalo a zašla jsem ještě k tomu hotelu, kde byli účastníci ubytováni. U toho hotelu je velké parkoviště, kde skoro všichni zanechali svá auta. Nebyla jsem jediná, kdo měl ten nápad, takže asi další hodinu jsem se vyhýbala pár lidem zatímco jsme se všichni snažili nafotit co nejvíc aut. Tady už bylo více prostoru, ale většina okolí toho parkoviště je hnusná, takže pozadí některých fotek není úplně ideální. Opět jsem se zaměřila na detaily jednotlivých aut a u některých zakomponovala i malby Waterford Walls, které se nachází na budovách blízko.
Celkově musím říct, že to byla super zkušenost. Trošku mě mrzelo to počasí (nebe a světlo) a prostory, ale zase je to fajn výzva pracovat s tím, co je dáno. Jsem spokojená s několika fotkami a myslím, že jsem ty auta nenafotila úplně nejhůř. Určitě bych se tím ale neživila. Na druhou stranu, moderní Cannonball bude v září v Kilkenny a já už přemýšlím, že asi pojedu fotit hihi
