Co se mi honí hlavou
-
Terez poslouchá: folklore a evermore
Taylor Swift nás loni všechny strčila do kapsy, když vydala hned dvě studiová alba a několik filmů. Dneska vám chci představit právě ty dvě loňské desky, folklore a evermore. Pokud víte o co se jedná, tak good for you. Pokud jste z jiné planety nebo jste zrovna ukončili půl roku dlouhý sociální detox a nevíte o co se jedná, tak čtěte dál. All will be revealed. Jestli jste náhodou nečetli můj článek o koncertu Taylor Swift v roce 2018, tak asi nevíte, že jsem ji před Reputation skoro vůbec neposlouchala (vyjma pár singlů). Mě prostě country Taylor nějak nezaujala. Proto mě asi zaujala právě s Reputation. Loverovi jsem nemohla přijít…
-
Waterford Walls: street-artový ráj v nejstarším irském městě
Nemusíte mít bakaláře z umělecké školy, nebo se po nocích na tajnačku potulovat po vlakových nádražích se sprejem v ruce, abyste ocenili co se vám právě chystám ukázat. Okej, tak co je teda Waterford Walls a proč mám z toho pořád druhý Vánoce? Waterford Walls je street-artový fesťák, co se už šestým rokem pořádá v irském městě Waterford. Waterford je sice nejstarší irské město, ale ekonomicky po roce 2008 docela upadlo a bohužel se z toho pořád snaží dostat (každý druhý obchod ve městě je zavřený a situace se po Koroně nelepší). I přesto, že se město snaží nalákat turisty na historii a tzv. Vikingský trojúhelník, vizuálně město strádalo –…
-
Moje tipy na méně známé série
Tento týden jsem byla inspirovaná článkem od V., která sepsala její desítku oblíbených seriálů (link najdete na konci článku) a i přesto, že bych moc ráda každému cpala moje superhrdinské seriály, tak jsem se rozhodla vás také spíš inspirovat a naservírovat vám desítku málo známých sérií. Jeden z důvodů proč ani nechci sepisovat moje oblíbené seriály, je ten, že bychom tu byli hodně dlouho. A taky není žádná šance, že bych dokázala sestavit TOP10. Ale zase u seriálů trávím hodně času a za poslední měsíc jsem objevila úplné poklady, které možná zaujmou i některé z vás. Na druhou stranu vám chci doporučit úplně jiné seriály, o kterých se třeba tolik…
-
Eurovizní koutek: ročník 2020 a Eurovize v kostce
Okej, teď si určitě říkáte proč jste vůbec klikli na tenhle link, když vás Eurovize nezajímá.. I’m glad you asked. Kromě toho, že se pokusím eurovizní neználky ukecat, aby dali té nejlepší hudební show v celé galaxii šanci, tak shrnu i informace o letošní virtuální Eurovizi pro všechny nadšence, co se v tom ztrácejí. Let’s dive in! (Behold my Photoshop skills. Also, credit to EBU.) Co je k sakru Eurovize!? Eurovize, neboli Eurovision Song Contest, je hudební soutěž pořádána každý květen EBU (European Broadcasting Union = stejná organizace stojí za biatlonem) a sestává z dvou semifinále a finále a pořádá se v zemi, která soutěž vyhrála naposledy (tím pádem se…
-
Cítím se dobře a nebojím se to ukázat
Jsem si vědoma, že můj public image může spoustě lidem lézt na nervy. A taky, že nikomu nedlužím vysvětlení. Ale třeba tenhle krátký článek na zamyšlení někomu pomůže. Nedávno jsem začala můj devátý rok v Irsku. Je to už osm let, co jsem se přestěhovala na smaragdový ostrov. A i když jsou moje sociální sítě plné duh a jednorožců, vždycky tomu tak nebylo. V sobotu, na kdy připadalo moje stěhovací výročí, jsem si postla jednoduchou Story na můj Instagram, kde jsem krátce oznámila o co se jedná a že jsem happy. Prosím vás, ono to celé samozřejmě může být zavádějící. Ta holka je otravná – pořád se na fotkách usmívá…
-
Jak umění ovlivňuje naše každodenní životy
Každé ráno na cestě do práce, do business parku plného malých a velkých korporátů, vidím zaměstnance, jak v záři vycházejícího slunce a paprsků odrážejících se od naleštěných budov pochodují do své firmy. Na uších nasazená sluchátka, zaposlouchaní do tónů hudby. Spousta těchto firem nemá s uměním nic společného – nachází se tu IT firmy, firmy, které prodávají schopnosti a zkušenosti svých zaměstnanců jiným firmám, irská firma na sběr baterií a třeba i ten můj korporát. Moje nynější práce je sice součástí korporátu, ale svým způsobem souvisí i s uměním, a proto jsem tu práci taky před pár měsíci vzala. Spousta z nás ale takové štěstí nemá a prodává svůj čas…
-
Když je moc moc
Sedím na posteli, zachlumlaná v duchně, obložená vodou a kapesníky od krve, protože mi od rána krvácí nos. Jedinou společnost mi dělá zapnutý radiátor. Perfektní neděle. Všechno to začalo během týdne, když jsem se z ničehonic vzbudila s lehkou bolestí krku, z níž se vyklubala rýma. No, je to počtvrté za letošní rok, ale jak pravil klasik – lečená rýma trvá týden, neléčená sedm dní. To dám. Ach jo, ty moje nápady. Naposledy, když jsem byla nachlazená, přesněji řečeno dva týdny dozadu, jsem si taky říkala, že je to letos naposled. A pak jsem v práci seděla za stolem s horečkou. Hned jak zjišťuju, že mi teče krev z nosní…
-
Po skoro sedmi letech jsem strávila víkend v Česku a takhle to dopadlo
Loni na začátku listopadu mi začal osmý rok v Irsku. Na konci října, po skoro sedmi letech (byla jsem v Česku po přestěhování se si dodělat střední) jsem zamířila zpátky do Čech. Přesněji řečeno jen do Prahy a jen na čtyři dny. Samozřejmě jsem si vybrala víkend, kdy jsme slavili stoleté výročí od založení Československa. Okej, já si ten víkend nevybrala schválně, měla jsem další koncert (a neměla jsem srdce jim to vyčíst). Ani moc nezáleží na tom, kde jsem byla a co jsem dělala (ano, něco málo nakonec zmíním níže), jako na tom, jaké to je se skoro po sedmi letech vrátit domů. Jestli se to vůbec dá nazývat…
-
Jak daleko se dá zajít při editování fotek?
Dneska jsem se rozhodla zameřit na téma, které většině z vás asi moc neřekne. Myslím si, ale že by mělo zajímat hlavně ty z vás, kteří na Instagramu sledují velké cestovní profily. Je to pár týdnů dozadu, co mě začal iritovat styl, jakým tyhle velký profily editovaly svoje fotky. Jestli si náhodou někdo vzpomínáte, tak referuji k té oranžové „mlze“ na fotkách. Byl to zase nový trend v úpravě fotek a bohužel spousta profilů se toho chytla, takže můj IG feed nakonec vypadal jak pomeranč. Tenkrát jsem o tom chtěla natočit Storíčko, ale jeden super irský fotograf mě předběhl a postnul o stejném problému na svůj IG. Musím říct, že…
-
Tři věci, co jsem se letos naučila
Okej, nemyslím si o sobě, že jsem nějakej life coach nebo něco podobnýho. Možná ani nejsem dost stará na to, abych vůbec vytvářela takový článek. Ale já ho stejně píšu, píšu ho pro mé budoucí já, když se zase budu cítit zaseklá, bezmocná, na dně. Píšu ho pro kohokoliv z vás, kdo se teď tak cítí, protože třeba vám to pomůže si nějaké věci uvědomit. Ten název smrdý jak dobrej clickbait, proto jsem se rozhodla, že si nebudu hrát na lifestyle časák, ale ke každé věci vám dám několik přesných příkladů, abyste měli vůbec ponětí o čem mluvím a co si pod tím představit. Stůj si za svým (a neboj…