Cestovní deníček
-
Po stopách irské přírody: hrabství Wicklow
Asi v půlce srpna mě čekala další výzva – poprvé jsem se setkala s mou novou kamarádkou E., se kterou se znám z Instagramu. E. bydlí v Dublinu a moc dobře zná jeho okolí, a tak rozhodla, že naše první setkání proběhne v horách. Byla jsem nadšená, než mi došlo, že přesně tohle by navrhnul sériový vrah. E. sleduji na Instagramu už nějaký ten pátek a hned od začátku zbožňuju její fotky. Většinou se jedná o skvělé záběry irské přírody, nebo střípky z dublinského okolí. Nepůjdu do podrobna o tom, jak jsme se začaly bavit. Celá ta situace byla docela neočekávaná, ale jsem ráda, že jsme s E. našly víc…
-
Západní krásy Irska: hrad Ross a Killarney
Vítejte u dalšího cestovníčku po Irsku! Tentokrát vás s sebou vezmu do jedné z nejvíce naštěvovanějších částí Irska, do hrabství Kerry a městečka Killarney. Kdo minimálně jednou nebyl v Kerry jako by v Irsku vůbec nebyl! Davy turistů v zájezdních autobusech se ženou z Dublinu přes Mohéry až do Kerry, aby se pokochali pravou irskou přírodou, navštívili Skellig Michael, kde se nátačely Star Wars (ty nové díly) a mohli si z bucket listu odškrtnout další položku. Killarney je menší městečko asi s 20,000 obyvateli, které se živí pouze turismem. Toho jsme si hned při příjezdu také všimly, ale pojďme pěkně od začátku. Killarney se nachází na západě hrabství Kerry, asi…
-
Irská zákoutí: V arboretu Johna F. Kennedyho
Pokud mě sledujete na Instagramu, tak jste si mohli všimnout, že jsem se nedávno podělila o své zážitky z arboreta Johna F. Kennedyho v hrabství Wexford. Jestli mě ale nesledujete, tak máte nejspíš spoustu otázek. Jako obvykle, pokračujte ve čtění a já vám všechno vysvětlím. Irsko toho má co nabídnout – od měst jako Dublin, Galway či Cork, přes přírodní úkazy jako Moherské útesy nebo šílenosti jako malá Socha Svobody (možná pro vás někdy vyhrabu fotku). Spousta turistů většinou míří pouze do Dublinu a pak na západ, k útesům a do hrabství Kerry. Chápu, že pokud se jedná o první krátký výlet, tak chce člověk vidět to nejznámější a hurá…
-
Dublin: návštěva botanické zahrady
Dneska vás s sebou vezmu do odlehlejší části Dublinu, kde se nachází národní botanická zahrada. Jako obvykle mám pro vás spoustu fotek, ale taky zajímavých informací. Dublinská botanická zahrada se nachází v tzv. severní části Dublinu, zhruba 5 km od centra. Pokud se někdy budete chtít do této zahrady podívat, tak buď můžete jít pěšky, což zabere zhruba hodinu, nebo si vzít autobus – přímo z O’Connell Street jezdí linky 4, 9, 13 a 155. Vstup do zahrad je zdarma. Tyto zahrady byly založeny v roce 1795, momentální rozloha je necelých 20 akrů a slouží jako centrála botanickým zahradám. Kromě této v Glasnevin v Dublinu se nachází další botanická zahrada…
-
Dublinský ráj Dún Laoghaire
Ať už jste klikli na článek, protože vás zajímá Dublin, nebo si chcete prohlédnout fotky, tak se určitě divíte co je to proboha Dún Laoghaire and jak se to jako vyslovuje? Nebojte se, všechno vám vysvětlím níže. Pojďme si prvně upřesnit, jak to v Irsku funguje – politicky a geograficky, abyste měli představu o čem vůbec mluvím. Irsko je parlamentní republika, stejně jako Česko nebo Slovensko a nespadá pod Spojené Království a Severní Irsko. Geograficky se Irsko skládá z hrabství a každé hrabství má svoje správní město. Spousta těchto měst se jmenuje stejně jako to hrabství, ve kterém se nachází (Dublin/Dublin, Waterford/Waterford, Cork/Cork,..). Dalo by se říct, že je to…
-
Fotočlánek: Portugalské povídky – poprvé v Portu
Po všech těch letech snění a povídání jste se konečně rozhoupali a vyrazili do víru velkoměsta .. ehm, teda do zahraničí. Přesněji řečeno do druhého největšího města Portugalska – Porta. A pokud náhodou ne, tak se nebojte, já to letos stihla za vás a tohle všechno vám doporučuji. Co se vám asi vybaví při zmínění Porta je slavné Portské víno, nebo pohled na nejznámější městskou část Ribeira (viz úvodní foto). Porto ale není jen silné víno a tato městská část. Krásná architektura se nachází po celém městě, všude je spousta palem, jen co by metrem dojel se nachází přímořská část Matosinhos a samotná J. K. Rowling se tu nechala inspirovat…
-
Po skoro sedmi letech jsem strávila víkend v Česku a takhle to dopadlo
Loni na začátku listopadu mi začal osmý rok v Irsku. Na konci října, po skoro sedmi letech (byla jsem v Česku po přestěhování se si dodělat střední) jsem zamířila zpátky do Čech. Přesněji řečeno jen do Prahy a jen na čtyři dny. Samozřejmě jsem si vybrala víkend, kdy jsme slavili stoleté výročí od založení Československa. Okej, já si ten víkend nevybrala schválně, měla jsem další koncert (a neměla jsem srdce jim to vyčíst). Ani moc nezáleží na tom, kde jsem byla a co jsem dělala (ano, něco málo nakonec zmíním níže), jako na tom, jaké to je se skoro po sedmi letech vrátit domů. Jestli se to vůbec dá nazývat…
-
Tramore: přímořský poklad na jihu Irska
Woohoo, konečně jste se dočkali – konečně vám ukážu kousek z irského hrabství, kde žiju. Konečně článek o Irsku! Tramore je malá přímořská vesnička asi 30 minut busem (nově nám na tuhle linku přidali kůl double-deckery – takový ty dvoupatrový busy ala Anglie), kde je teda největší atrakcí pláž. I když na té se fakt málokdy někdo sluní (pokud v Irsku neuhodí vedra, což se děje jen jednou za pár let, bohužel). Nejen teda kvůli našemu krásnému počasí all year round (Proč se téhle části Irska prokrista říká Sunny South East!?), ale taky místní prostě preferují projíždět se tu na koních, venčit psi a surfovat. Předtím, než budete pokračovat ve…
-
Cesta do Bavorska díl druhý: přírodní krásy Garmisch-Partenkirchen
Druhou bavorskou zastávkou byla malebná vesnička přímo pod Alpami, na hranici Německa s Rakouskem – Garmisch-Partenkirchen. Vlastně se jedná o dvě vesnice, které se v ’36 na popudy Adolfa spojily a Olympiáda se pak poeticky konala zde. Původně mi weather appka hlásila jasno a teplo po celý den. Realita nakonec byla taková, že jsem přijela do mlhy zahaleného místa. Mlha se naštěstí s přibývajícími hodinami rozptýlila. Teplo mi dvakrát ale nebylo, ale hlad po novém dobrodružství byl větší. Jak už víte, každé nové místo si dopředu googlím a vytvářím si v hlavě jakýsi itinerář. Ten pro GaPa vypadal následovně: Tohle všechno jsem chtěla stihnout během slunného dne a sedmi hodin.…
-
Cesta do Bavorska díl první: krásy Mnichova za jeden den
Máma vždycky žertuje, že jsem se narodila v autě, jak moc miluju cestování. Jako malé mi nemohla říct, že druhý den někam jedeme, jinak jsem ji celou noc nespala. Jako když jsem poprvé jela se školou do zahraničí, strávili jsme 24 hodin v autobuse a hádejte, kdo ani oko nezamhouřil, protože všechno venku bylo nové a fascinující a pořád je. Před odletem mi bylo řečeno, že jsem stejně dobrá, že si takhle někam sama vyjedu. Asi jsem, co já vím. Za těmi všemi příběhy a novými místy se ale nachází nespočet neprospaných nocí a úzkosti. Nevím, jak to mají jiní cestovatelé, ale já jsem od přírody strašpytel a nová místa…