Fotočlánek: Portugalské povídky – poprvé v Portu

Po všech těch letech snění a povídání jste se konečně rozhoupali a vyrazili do víru velkoměsta .. ehm, teda do zahraničí. Přesněji řečeno do druhého největšího města Portugalska – Porta. A pokud náhodou ne, tak se nebojte, já to letos stihla za vás a tohle všechno vám doporučuji.

---

Co se vám asi vybaví při zmínění Porta je slavné Portské víno, nebo pohled na nejznámější městskou část Ribeira (viz úvodní foto). Porto ale není jen silné víno a tato městská část. Krásná architektura se nachází po celém městě, všude je spousta palem, jen co by metrem dojel se nachází přímořská část Matosinhos a samotná J. K. Rowling se tu nechala inspirovat při psaní Harryho Pottera.

Strávila jsem v Portu skoro celých pět dní a původně jsem vám chtěla popisovat den za dnem, ale nakonec jsem se rozhodla všechno shrnout v jednom odstavci a pak se věnovat určitým částem, co by vás, jako budoucího návštěvníka, mohly zajímat.

Do Portugalska jsem se chtěla podívat už dlouho. Z Dublinu do Porta jsou ale letenky vždycky dost drahé a do Lisabonu mi to zatím nevyšlo. Má kamarádka N. se ale loni na podzim do Porta odstěhovala a náhoda tomu chtěla, že ceny letenek šly dolů. Nebylo teda nad čím přemýšlet, plán na první únorový týden byl jasný – (snad) slunné Porto.

Nafotila jsem několik různých fotek – street, night, turistké, selfie a tak trochu art. Bude jich opravdu hodně, ale dohromady tvoří Portský příběh.

Pokud jezdíváte na dovolenou do jižních zemí jako Španělsko, nebo Itálie, tak vás místní architektura asi nezaskočí. Jelikož já v takových zemích nikdy nebyla a upřímně, irská architektura se snad ani nedá popsat jak je jiná, tak jsem byla naprosto unešená.

Občas jsem se taky cítila jak v Česku – vlevo náměstí Svobody ala Václavák a vpravo místní lahůdky vystavené v okně jednoho z místních obchodů. Na „Václaváku“ se taky nachází nejvíc fancy McDonalds na týhle planetě, resp. asi jediný neplastový Mekáč, v jakým jsem kdy byla. Fast food je umístěn ve staré historické budově, jehož interiér nebyl změněn.

Noční Porto

Sice jsme neflámovaly, ale potahala jsem N. po Ribeiře a Gaii (část města naproti Ribeiře přes řeku, resp. odkud vznikají všechny ty fotky), abych si nafotila noční Porto, protože co by to byl za výlet bez nočních fotek s dlouhou expozicí.

Před samotným nočním výletem jsme se zašly posilnit do jedné z místních čínských restaurací, taky protože zrovna začal další Čínský nový rok. Vybraly jsme si podnik v Ribeiře, který byl (pro mě) dost levný – za předkrm, hlavní chod a kafe jsem zaplatila jen €4,80. V Irsku by mě totéž vyšlo minimálně na €15. N. mi ale vysvětlila, že tohle je běžná cena a protože v Portugalsku nejsou tak vysoké platy (jsou podobné jak v Česku), nejedná se o levnou záležitost.

Kromě uliček Porta, ze kterých vám ještě pár fotek ukážu, mi N. ukázala i tzv. Crystal Palace a hlavně park okolo, kde navolno běhali pávi a někteří z nich i vydávali zvuky – byla to učiněná hodina biologie!

Harry Potter everywhere

Abych se ještě vrátila k Harrymu Potterovi – Joanne prý bydlela v Portu, když dostala nápad právě na Bradavice. Místní studenti vysokých škol nosí uniformy a pláště, které se pak promítly do uniform známého kouzelnického světa. V Portu se také nachází kavárna, kde spisovatelka sepisovala své nápady na ubrousky a pokud vás zajímá, kde vzala inspiraci na bradavické pohyblivé schody, pak se při vaší návštěvě vydejte do knihkupectví Livraria Lello. Počítejte ale s tím, že si budete nejen muset vystát frontu, ale také za vstup zaplatit (momentálně €5).

Inspirace ale nekončí jen u věcí, nýbrž Rowlingová si vypůjčila i historickou postavu Portugalska – Antónia de Oliveira Salazara. Ano, Salazar Zmijozel získal své jméno po tomto kontroverzním diktátorovi.

Lidskost ještě žije

Pokud mě náhodou nesledujete na Facebooku, nebo se vám nezobrazují všechny příspěvky, tak vám asi unikla jedna moje portská historka. Abyste se mohli přepravovat místní dopravou, tak potřebujete takovou papírovou kartičku, kterou si pak dobíjíte (něco jako OpenCard?). Tahle kartička vás vyjde na 60 centů a je velká asi jako kreditka.

Je to skvělá technologie a palec nahoru za materiál, z kterého je karta vyrobená (žádný plast). Bohužel technologie nezvládne všechno. Dávala jsem si kartu do krytu od mobilu a během jednoho z dní, co jsme jezdily do města a zpátky, když jsem měla nabito na dvě jízdy, mi karta přestala fungovat. Místo toho, aby mě řidič vyhodil, že nemám peníze na kartě, tak mě nechal jet „načerno“. Musím přiznat, že jsem byla trochu emotional. Jakože v Irsku by se mi to asi stalo taky, ale přeci jen, tady jsem byla totální gringo.

V Portu se také nachází kavárna Piolho & Douro, jenž patří mezi ty nejznámější v Portu. Piolho doslova znamená veš a ne, ty tam nechytíte, ale jedná se o historický inside joke.

Ještě vám ukážu spoustu fotek z Porta a pak se vrhneme na Matosinhos!

Matosinhos – přístavní klenot

Matosinhos je město u Porta a dá se do něj dojet metrem. My se tam vydaly třetí den až kolem čtvrté. Bylo zataženo a celkem zima, nebyla jsem si teda úplně jistá, jestli vůbec budu na pláži fotit. Nakonec se při západu slunce vyjasnilo a já nafotila, jako vždycky, hordu fotek. Přeci jen jsem byla u Atlantického oceánu po několika letech.

Napravo od pláže se nachází přístavní terminál pro velké turistické lodě. Kromě toho tato architektonicky pěkná budova také slouží jako vědecký a technologický park pro Portskou univerzitu (a N. tam chvíli mívala přednášky – how cool!).

Portský verdikt

Jednalo se o mou první návštěvu Portugalska vůbec a mou hlavní prioritou bylo po pár měsících vidět N. a užít si pár dní spolu. Musím ale říct, že jsem se do Porta moc těšila a nezklamalo mě! Určitě jsem neviděla a nezkusila všechno. Navíc kromě Porta a Matosinhos jsou ve vnitrozemí k vidění městečka jako Guimaraes (na seznamu UNESCO) a Braga, kam se dá dojet vlakem.

Porto nemůžu než doporučit – mně nakonec na začátku února vyšlo počasí natolik, že jsem místy běhala jen ve svetru a nepřišlo mi ani, že by okolo bylo moc turistů. Prostě ta architektura a atmosféra za to stojí. A až budete ucaprtaní městem, tak si zajděte do O Porto dos Gatos – kočičí kavárny!

---

Pokud jste článek dočetli až sem, tak díky – moc si to vážím! Sledujte můj Instagram @moonfell44, protože tam budu postovat extra fotky, které se do tohoto článku nevešly!