Živě: Natasha Bedingfield v Dublinu 2025

Můj letní koncert letos byl naprostý unikát v podání britsko-novozélandské zpěvačky Natashy Bedingfield. Kdybyste mi minulé léto řekli, že letos v červenci uvidím Natashu naživo, tak vám nevěřím. Ale pojďme to vzít pěkně od začátku.

---

Jsem si jistá, že jméno Natasha Bedingfield vám asi něco říká, nebo si dokonce vzpomenete na její největší hity – These Words, Unwritten a nebo třeba Pocketful of Sunshine. První dva vyšly už v roce 2004, třetí následoval o 4 roky později. A mě natolik zaujaly, že jsem si v Levných knihách vítězoslavně koupila její CDčka a dokonce i singly. Do teď sedí v krabici s dalšími hudebními úlovky. U ve mě ve skříni. V Irsku. Zmiňované hity a víc jejich písniček jsem samozřejmě ládovala do mé MP3ky a poslouchala pořád dokola. I přesto neznám všechny její písničky a poslední dvě alba šla kolem mě, ale ty první dvě mají u mě speciální místo.

Loni v létě Natasha hrála (a mám pocit, jestli to bylo poprvé vůbec v Irsku) na místním fesťáku, kam se člověk nedostane už jen kvůli tomu, že lístky jsou vyprodané dlouho předtím, než oznámí line-up (to fakt nesnáším). Mrzelo mě to, ale zase platit 100+ euro za 30 – 45 minut oblíbeného zpěváka, protože zbytek vystupujících mi nic neříká, se úplně nevyplatí. Kdo si počká… letos v únoru bylo oznámeno, že Natasha přijede hrát do Dublinu. Vlastní koncert a ne v rámci celodenního line upu. Lístek jsem samosebou koupila v předprodeji, protože tohle jsem si nemohla nechat ujít.

Natasha hrála v pátek 18. července v Iveagh Gardens – jeden z místních parků, kde se přes léto pořádají hudební akce. V tomhle případě se tomu říká Live at Iveagh Gardens a po skoro 3 týdny se tam vystřídalo nespočetně hudebníků – mě teda nikdo jiný kromě Natashy nezaujal, takže jsem šla jen ten jeden večer. Natashe předskakoval týpek Calum Bowie, který mě taky moc nezaujal. Ale jako ono je to vždycky těžký, když máte náladu na toho hlavního zpěváka a oni vám jako support hodí random člověka no.

Přišla jsem asi třicet minut po tom, co otevřeli areál a byla zabraná jen první řada, takže po hooodně dlouhé době jsem se bez problémů dostala do druhé řady. Stoupla jsem si za paní se synem a měla výborný výhled celý koncert. Jak jsem tak čekala až přijde na řadu Natasha, tak mi došlo, že ji znám 20 let a tak dlouho jsem nevědomky čekala, až ji uvidím naživo. Je to prostě neskutečné, když se to tak sejde. A hlavně fakt u někoho, jehož hudba pro vás dost znanemá (a taky teď aspoň umím fotit, tak jsem si byla schopna vytvořit hezké vzpomínky na tento večer).

Natasha začala v 9 večer, protože to bylo open air v létě, tak světla bylo dost, člověk krásně viděl. Setlist se skládal ze starých songů, jednoho novějšího, který vydala v Coroně a několika coverů. Mezi nimi byl samozřejmě i Zombie od The Cranberries (přísahám, že všichni, co háží covery v Irsku, dávají buď Zombie nebo něco od U2… Vyzývám všechny hudebníky ať dají třeba Enyu!). Ale zase musím říct, že kdo hraje Zombie v dnešním politickém klimatu, tak má aspoň svědomí a Natasha to potvrdila sama, když se po této písni skoro rozbrečela a krátce promluvila o momentální stavu na světě. A to je tak asi všechno, co k tomu teď povím, ono se to hodí víc do jiného článku. A ještě bych přidala, že pro anglicky nerodilého mluvčí, kterému soundtrack v dětství sestával z různých písní včetně Zombie, tak slyšet v dospělosti tu songu skoro na každém koncertu a v Irsku – trošku full circle. Teda asi by byl úplně plný, kdybych ji slyšela od The Cranberries ale rip Dolores. Dala taky cover od Coldplay a slibovala, že v parku není žádný jumbotron haha

Musím přiznat, že jsem se trochu bála, že Natasha bude basic umělkyně – zazpívá songy, ani nic moc nepoví a odejde. Ale zpěvačka překvapila. Ano zpívala, jak o život. Do tohoto vystoupení mi to nedošlo, ale má úžasný ječák a moc ráda ho ukazuje. Z fotek to ale nepoznáte, protože jsem pokaždé stála s otevřenou pusou haha Taky povídala různé věci. Vzhledem k tomu, že spousta písní na jejím setlistu jsou 20 let staré, tak nám o nich moc nepovídala, ale za to zmínila, že se v audienci nachází její maminka. Že má ráda vonné tyčinky na pódiu během vystoupení (v našem případě je měla zapíchané do půlek citrónu) a že prý Irsko byla první země, kde se její úplně první singl “Single” umístil jako první v hitparádě. Celou dobu byla taky velice pokorná a moc lidem děkovala, že přišli a doufala, že spolu vytvoříme hezkou energii a atmosféru. To se podle mě povedlo. Bylo tam prostě spojení mezi lidmi a Natashou, které šlo krásně vidět, když si utírala obličej od potu, ale dávala si pozor, aby si nerozmazala líčení. Jedna paní v první řadě ji hned začala nabízet svojí make up taštičku a Natasha z toho byla úplně vedle. Další vtipný moment nastal na začátku setu, kdy si Natasha všimla racků kroužících nad publikem a nadšeně nám tvrdila, že tu jsou kvůli naší super energii… Mezitím, racci přiletěli, protože jídlo (je jich plno po celém Dublinu a hlavně v centru).

Natasha je prostě skvělá a jsem moc ráda, že jsem měla možnost jít a vidět ji, i když původně asi nikdy na mém koncertním bucket listu nebyla (prostě z toho důvodu, že jsem si nemyslela, že to bude někdy možné). Určitě bych zase někdy šla znova – klasika už u mě 🙂 Na závěr jen doporučuji, abyste si občas taky udělali radost a dopřáli si něco, co jste jako malí měli rádi – ať už je to koncert, výlet, dobré jídlo, stavění Lega a tak. Fakt tyhle činnosti dělají divy.