Živě: Jonas Brothers v Dublinu

V září jsem si splnila další koncertový zážitek, když Jonas Brothers přijeli zahrát v 3Areně v Dublinu. Můj foťáček u toho samozřejmě nemohl chybět.

Kapelu jsem doufala vidět naživo už před Covidem, ale bohužel se jejich dublinský koncert vyprodal. Když loni v létě oznámili zastávky k The Tour a mezi nimi byl Dublin, tak jsem prostě musela jít. Lístky jsem nakonec sehnala a to nějaké 2 týdny po koupi lístků na Eras tour, kdy jsem prohlásila, že už žádné lístky kupovat nebudu…

Koncert měl být původně už v červnu, ale kapela turné na poslední chvíli přesunula na podzim. Jsem asi jediná, kdo byl za to rád, protože den po červnovém datu jsme letěly do Česka a fakt bych to nedala. Původně jsem měla jít s kamarádkou J., ale ona nakonec šla na jiný koncert (v červnu), teď v září se jí to nehodilo a nakonec se mnou šla kamarádka M., což bylo fajn ze dvou důvodů. Po tom, co posunuli datumy se lidé naštvali (jakože chápu ale) a spousta jich hodila své lístky zpátky do prodeje, takže bych ten extra lístek neprodala. A pak taky M. je poslouchá, takže se mnou nešel jen tak někdo a obě jsme si to moc užily.

Koncert proběhl v 3Areně a nestihly jsme předskokany z časových důvodů. Měly jsme lístky na sezení a do arény jsme se dostaly zhruba 30 minut před začátkem. Jonas Brothers ale přišli na pódium až ve 45 a ne o půl, s 15minutovým zpožděním.

Tohle turné kopírovalo Eras tour, aka průřez diskografií, akorát že místo 3 a půl hodiny, koncert trval dvě hodiny. Spousta starších písniček byla mash-uplá do sebe. Prostoru se tak dostalo na všech pět alb plus sólo od Nicka, Jealous a Cake by the Ocean od Joeovi kapely DNCE.

Co se stage týče, tak z klasické krychle měli catwalk a z něj dvě křídla a uprostřed schody rovnou k fanouškům v první řadě na stání. Toho využíval hlavně Joe, který fanoušky navštívil několikrát během koncertu. Co se mi ještě moc líbilo a změnilo tento koncert z obyčejného na opravdu zážitkový, byl fakt, že kromě obyčejných instrumentů měli Jonas Brothers s sebou na pódiu mini orchestr. Ono to nešlo moc poznat, protože nejvíc šli slyšet jejich kytary, aspoň v naší sekci, ale jak se říká, to co se počítá, je myšlenka.

Zážitek to byl ale parádní a jsem moc ráda, že jsem šla, slyšela moje oblíbené písničky živě a můžu si Jonas Brothers odškrtnout z bucket listu.