Ahoj Brno!

Loni v létě jsem si zaletěla do Česka, za přáteli a rodinou, a většinu času jsem strávila v Brně. Kde jsem od přesunu do Irska nebyla. Takže mám pro vás zážitky a samozřejmě spoustu fotek (jak kdybyste v Brně nikdy nebyli hihi). 

---

Brno je kapitola sama o sobě. Kdysi jsem bydlela v malém městečku kousek od něj a Brno pro mě znamenalo hlavně návštěvy doktorů a operace. Nebyla to moc zábava. Samozřejmě, že jsme tam jezdili i do kina nebo na vánoční trhy, ale když tam člověk jede X-krát do roka na kontrolu rovnátek nebo operaci, tak se mu to město prostě zhnusí sorry jako.

Když jsme se ale před rokem s mamkou rozhodly navštívit kamarádky v Česku, tak jsem se začala dost těšit. Na lidi, hodně z nich jsem dlouho neviděla a pak taky na samotné Brno. Byla jsem zvědavá jak se změnilo, a jak na mě bude tentokrát působit. Přece jen jsem tam naposledy byla před více jak 10 lety. Pojďme to vzít ale od začátku.

Cesta do Česka vůbec byla zábava. Původně jsme si zarezervovaly let Dublin – Praha s Ryanairem. Měly jsme na výběr jen určité datum, protože den před odletem jsem měla mít koncert Jonas Brothers (ten byl měsíc před posunut na září) a víkend po příletu domů zase Eras tour (o mém koncertu Jonas Brothers si můžete přečíst zde a o Taylor zase tady). Měsíc potom nám Ryanair napsal, že ty dny nakonec nepoletí (nelítá do Prahy každý den, ale asi jen 4x týdně). Nové datumy nám nevyhovovaly, tak jsme nakonec letěly do Vídně. Původní let do Prahy byl až odpoledne, ten do Vídně ale už ráno, tak jsme musely z Waterfordu vyjet už ve 4:15 ráno fuj. V buse mleli staří Irové pantem, takže si člověk ani neodpočinul a v letadle před námi seděla paní s děckama. Ty naštěstí během letu vytuhly. Ale v Dublinu aspoň mají už nové skenery, takže jsem nemusela vytahovat ani kosmetiku, ani foťák. Hurá!

Odlet domů byl snad ještě horší, než přílet do Vídně. Let měl 2 hodiny zpoždění kvůli bouřce nad Frankfurtem. Na poslední chvíli změnili mamce sedačku (vybrala jsem dvě vedle sebe, ale mamka najednou měla sedět někde vepředu). Vedle mě nakonec nikdo neseděl, tak díky zpoždění ji dovolili si jít ke mně přisednout a měly jsme aspoň jednu sedačku vedle nás volnou yay Kvůli zpozdění jsme nestihly náš bus domů, a nechtělo se nám čekat dlouho na další spoj od stejné společnosti, tak jsme se vydaly domů Expresswayem (ten je operovaný národním dopravcem Bus Eireann). Well, to byla chyba. Normálně nastoupíte na letišti a vystoupíte až ve Waterfordu, řidič nás ale vykopnul na busáku v Dublinu. Ten bus, co tam na nás čekal už byl dost plný a lidi se vůbec nechovali hezky celou cestu domů (přijely jsme domů někdy po půlnoci, jestli si pamatuju správně) – někdo hlasitě telefonoval, jiní poslouchali hudbu bez sluchátek, křičely děcka,… Aspoň že to Česko za to stálo.

Na Brno jsme nakonec měly 3 plné dny, což bylo moc fajn. Teď už můžu říct, že se v centru Brna vyznám heč! V pátek (den po příletu) jsme se s mamkou šly projít po městě a nakoupit suvenýry a dobroty a tak (jakože rohlík je život prostě). Večer jsme se sešly s bráchou a šli jsme si sednout do hospody U Dřevěného orla (teď si uvědomuji, že jsme v Česku jedly a pily jen u orlů haha). Kde mají točenou Holbu. Nejlepší prostě. Nicméně ten večer nás Brno přivítalo jako doma – spustila se bouřka a silný vítr jak v Irsku hihi Odneslo to dokonce ty těžké velké deštníky, co používají na zahrádkách před hospodami a restauracemi. Na Airbnb jsme přišly úplně durch mokré. Bylo to tak špatné, že nešlo sehnat taxíka po celém městě. Prostě celé Irsko.

Jinak k Orlovi jsme šli s bráchou ještě v úterý na jedno (na Holbě jsem vyrostla a je to srdcovka prostě) a dala jsem si i burger a byl moc fajn. Můžu jen doporučit.

V sobotu jsme se s mamkou rozdělily. Ona strávila den s její bestie a já zase se svojí. Vlastně ji znáte ode mě z blogu, protože mě několikrát navštívila v Irsku hihi Den jsme začaly v Café Trail na Lidické, kde mají peckovní buchtičky se šodó a limonády. Jsem si fakt pochutnala. Během naší snídaně tam přišli další lidé a měli pejsky. Tak jsme se pokochaly a vyrazily do města na procházku. Upřímně, ani jsme neměly moc nějaké plány. Spíš jsme si chtěly popovídat, přeci jen jsme se od Covidu neviděly. Ale stihly jsme si projít v klidu město, návštěvu staré radnice a výhled na město stejně jako vycházku do parku kolem Špilazu. Nakonec jsme se stavily v nádvoří Moravské galerie, kde je to hezké nejen z venku ale i zevnitř. Já teda fotila o stošest a kamarádce to naštěstí nevadilo (mám kolem sebe fakt nejlepší lidi).

Večer jsme se sešly s mamkou a daly si večeři a jídlo v EFI Hostinci na Zelňáku. Dala jsem si klasiku aka smažák a byl super. Na druhé straně náměstí, na střeše budovy Tržnice Brno se pořádala nějaká house/techno party. Hráli ale i moje oblíbené písničky hihi Teď koukám, že na tu střechu se dá zdarma vyjít – najděte si na mapách Brna „Vyhlídková terasa“ na Zelňáku.

S mamkou jsme se rozhodly si na pondělí nic neplánovat a dát si chill v Brně. Den jsme strávili nákupy a odpoledne jsme vyrazily na Špilaz. Jakože přímo do hradu, kde jsme si koupily prohlídku s průvodcem. Já si tam taky koupila moje 51984165841984 tričko. Ale má prostě super brněnský design, jsem ho tam nemohla nechat. Prohlídka se jmenovala „Příběh hradu“ a nakonec jsme měly průvodce jen pro sebe. Prohlídka trvala hodinu a viděly jsme opravdu hodně zajímavých částí hradu. Po prohlídce jsme se šly podívat na výstavu v samotném hradě (historická ale i umělecká o Špilazu a i o Brně). Večeři nám pak obstarala italská restaurace Nel Forno na Svoboďáku, kde jsme si dala černého Kozla a pizzu s sebou.

Můj názor na Brno se změnil. Moc se mi tu líbilo, samozřejmě se hodně změnilo (Myšina je pořád tragédie) a nemusela jsem k doktorovi 🙂 a to hezké počasí taky pomohlo, co si budeme. Moc děkuju všem mým kamarádkám a bráchovi, že jste si udělali čas a mohli jsme se vidět a pokecat. Bez vás by ten brněnský zážitek nebyl ono hihi pivo a všechny ty dobroty mi začaly chybět už den odletu (na Holbu, čerstvý rohlík, zmrzku a úplně boží šunkosýrový chlebíček myslím minimálně jednou do týdne). Děcka, vy ani nevíte, jak se máte dobře!

Pokud někoho zajímá, kde jsme byly ubytované – našla jsem na Airbnb byt na Lidické. Byla to obyčejná garsonka vedle Hotelu Passage. Měly jsme byt do dvora, tak nás nebudili auta ani tramvaje, ale za to na uklízeče každé ráno kolem šesté byl spoleh 🙂 (ne fakt nechápu, proč musí v 6 ráno ječet na celé Brno) Byt byl čistý a na to, že to byla garsonka, tak byl hodně prostorný, moderní a vůbec jsme si s mamkou nepřekážely. Cenově nás to vyšlo dohromady za 7 nocí na €546, což je necelých 14 000 korun. Jediné, co mi trochu vadilo byla komunikace s majitelem. Na Airbnb mi to tvrdilo, že na nás počká, aby nám předal klíče. Místo toho mi přišly instrukce, jak si klíče od budovy a bytu najít (u úplně jiné budovy). A ty instrukce přišly přes WhatsApp, i když jsem je prosila, ať je pošlou normálně v Airbnb appce (kdo nepoužívá Airbnb – je to big deal, protože, kdyby se něco stalo, tak zákaznické centrum Airbnb má přístup jen ke zprávám v Airbnb a všechny zprávy mimo neberou v potaz). Naštěstí se nic nestalo a ubytování proběhlo bez problémů, ale nemám ráda tuto neochotu. Stalo se mi to poprvé, že bych to někomu vysvětlila a oni to odkývali, jen aby si dál dělali, co se jim zlíbí. Nicméně, to je jen osobní názor. Ubytování doporučuji, mají i větší byty, než jen garsonky. Říkají si Homester – Residence Caesar na Lidické.