Co se mi honí hlavou,  Terez poslouchá

Terez poslouchá: folklore a evermore

Taylor Swift nás loni všechny strčila do kapsy, když vydala hned dvě studiová alba a několik filmů. Dneska vám chci představit právě ty dvě loňské desky, folklore a evermore. Pokud víte o co se jedná, tak good for you. Pokud jste z jiné planety nebo jste zrovna ukončili půl roku dlouhý sociální detox a nevíte o co se jedná, tak čtěte dál. All will be revealed.


Jestli jste náhodou nečetli můj článek o koncertu Taylor Swift v roce 2018, tak asi nevíte, že jsem ji před Reputation skoro vůbec neposlouchala (vyjma pár singlů). Mě prostě country Taylor nějak nezaujala. Proto mě asi zaujala právě s Reputation. Loverovi jsem nemohla přijít na chuť ještě několik měsíců po vydání, protože ve srovnání s Reputation je více pop a míň dance. Dneska mi nikdo nesmí sáhnout na Cornelia Street nebo zmíněného Lovera.

Prostě se snažím říct, že jsem nečekala, že se mi folklore s evermore budou líbit. Obě desky se nesou v pop/country/folku a to mi u Taylor nikdy nesedlo (upřímně, nesedlo mi to obecně), ale damn, když vydala na konci července folklore, tak to byl najednou soundtrack roku 2020. evermore už jen dokončuje, co folklore začal, s krásnými zimními vibes.

Pokud si říkáte proč by vás to mělo zajímat a proč by jste si měli vůbec nějakou Taylorku pouštět – jakože who cares? Prosím vás, kdybych psala třeba o Bieberovi, tak řeknu, že máte valid question. (Byl nominován na Grammy se singlem Yummy. Jestli jste neslyšeli, tak mi věřte, že jste o nic nepřišli.) Taylor ale vždycky dokázala zaujmout dvě skupiny lidí – ty, kterým se líbí chytlavé melodie a ty, kteří si potrpí na smysluplné texty. Oboje platí na folklore a evermore dvojnásobně.

Taylor nějakým způsobem dokáže čerpat z vlastních zkušeností a symbolicky to všechno zakomponovat do textů, a tak se na obou deskách dá najít spousta odkazů na to dobré i to špatné v jejím životě, zároveň má ale člověk pocit, že se ho taky nějak týká. Já se teda považuju za Swiftie, ale tak dobrá nejsem abych věděla na co odkazuje druhá lajna prvního verše třetí skladby na evermore. Pokud vás to ale opravdu zajímá, tak doporučuju web Genius, kde jsou většinou zajímavosti a fun trivias o každé písni, nebo se taky můžete ponořit do teorií samotných Swifties.


Všechno nad čárou bylo napsané v prosinci. Už jsou to dva měsíce od evermore a půl roku od folklore. A můžu jen potvrdit, že si pořád stojím za tím, co jsem v prosinci napsala. Chápu, že jméno Taylor Swift v sobě nese spoustu předsudků a možné nelibosti k její hudbě. Podle mě ale dost neoprávněně. Taylor pořád a pořád dokazuje, že je nejen výborná zpěvačka, ale i textařka a skladatelka. Ať už se vám její jméno příčí jak chce, nejde Taylor upřít, že s folklore a evermore na hudební scénu přinesla něco fresh a naprosto raw (Tím netvrdím, že pouze Taylor dělá takovou hudbu).

Jestli tu je ještě někdo, kdo neslyšel folklore a/nebo evermore, tohle jsou důvody, proč byste měli:

  • obě alba jsou boží
  • vůbec nezní jako cokoliv jiného od Taylor
  • hodně moc pocitů a myšlenek v jednom
  • řekla jsem vám, že jsou boží?
  • každé album funguje jako svůj vlastní příběhový vesmír (to si doporučuji vygooglit)
  • změní to váš názor na Taylor #sorryjako
  • pokud máte zrovna náladu na hudbu s texty, co mají opravdový význam – look no further – folklore a evermore jsou přímo tady

Můj osobní tip na poslech hudby, u které si nejsem jistá, že mě zaujme: pusťte si to jako background music – ne moc nahlas, ale ani ne moc potichu a ne do sluchátek. Nezapomeňte přitom dělat něco jiného – ať už brouzdat po internetech, nebo třeba cvičit, či uklízet. To mi většinou pomáhá celé album nepřeskákat během pár vteřin a opravdu si ho pořádně poslechnout.

A nezapomeňte mi dát vědět do komentářů, co si o folklore a evermore myslíte vy!