Let vrtulníkem nad Copper Coast Geoparkem

Let helikoptérou nad waterfordským pobřežím byl dárek ode mě a mamčiny kamarádky k mamčiným narozeninám před dvěma lety. Společnost operující tyto lety létá nad několika destinacemi v Irsku a my vybraly Copper Coast Geopark, protože ho známe jak svý boty.

---

Copper Coast Geopark je pobřeží na jihu Irska rozprostírající se 25 km od pláže Kilfarrasy až po pláž Stradbally. Geopark kromě krásných pláží a výhledů na moře v sobě nese i spoustu historie. Pro milovníky zeměpisu a geologie něco málo z Wiki: pobřeží vzniklo sopečným původem a nachází se tu neolitické dolmeny, pevnosti z Doby Železné, předkřesťanské nápisy, zbytky středověkých kostelů a hradů. Od roku 2004 je součástí UNESCO Global Geoparks Network (globální sítě geoparků).

My máme Copper Coast projetý od začátku do konce. Některé z pláží patří mezi mé oblíbené a kdysi jsme tam trávili se Star spoustu času. Po té, co umřela, jsem na žádné z pláží pořádně nebyla – snad kromě Annestown v létě 2016.

Společnost pořádající tyto vyhlídkové lety se nachází na malém letišti u Waterfordu (ano, máme tu letiště, které už dávno neoperuje snad ani vnitrostátní lety). Původně jsme měly letět kolem druhé odpoledne první sobotu v září 2019 (máma má narozeniny v říjnu a kvůli mé práci jsme se k tomu dřív než skoro za rok nedostaly), ale dva dny před odletem nám posunuli čas. Prvně to mělo být o půl 11 ráno, a já z toho byla trochu nervózní, protože jsem kvůli celé záležitosti cestovala domů z Dublinu a musela jsem se pak zase dostat zpátky. Nakonec nám slot přesunuli na čtvrtou odpoledne.

Nějak jsem věděla, že budu nervózní, přece jenom to není žádný Ryanair, ale malý vrtulník, do kterého se vešlo šest sedm lidí. Nebylo by to Irsko aby někdo neměl zpoždění. Tak zatímco já měla menší úzkosti a chtěla jsem už být ve vzduchu, celý odlet se zpozdil asi o deset patnáct minut, protože jsme čekali ještě na jednu pasažérku, která to nakonec zmeškala a díky bohu za to, tak totiž měl každý své místo u okna a mohl něco vidět (poslední prázdné místo bylo naproti mně a mámě uprostřed a z tama toho moc k vidění nebylo, jak byla kabina malá).

Nakonec nás letělo pět plus pilot. Manžel té opozdilky seděl s pilotem v kokpitu, já s mámou hned za nimi a naproti nám dva muži. Já jsem celou dobu koukala z okna, občas jsem komunikovala s mámou, když mě poklepala po rameni, aby si půjčila můj telefon (svůj samozřejmě nechala v autě).

Let trval asi 30 minut, počasí nám vyšlo náramně – nad vodou krásně, nad horami zataženo a do toho svítilo slunko. S vrtulníkem to neházelo, když se otáčel, stoupal nebo přistával, tak mi vůbec nebylo špatně. Jak jsem se nakonec bála, že to bude jak scéna z katastrofického filmu, nebo utopické video hry, tak ten let byl snad příjemnější než s Ryanairem (nekopu do nich schválně.. nebo jo?).

Pilot nás vzal od Tramore až po Clonea beach u Dungarvanu – pokryl tak celé Copper Coast Geopark a trochu víc. U Clonea to otočil, abychom viděli i druhou část (buď tedy část u moře, nebo část s Comeragh Mountains v pozadí). Nikdo tak o nic nepřišel a musím říct, že to byl opravdu skvělý zážitek a obě jsme si to s mamkou užily. Určitě si s nimi zase někdy zalétáme.